__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Modlitby a rozkazy

18. září 2016 v 7:20 | Avis |  Žiju
Přiblížila jsem se pochopení významu modliteb, avšak toto přiblížení mě nepřiblížilo k nim samotným. Kupodivu. Asi mi chybí pokora - nikoli k bohu (s ním stále nepracuji), ale vůbec k té chvíli a aktu modlení, ať už modlitbu naplňujeme čímkoli. Možná to souvisí se zvykem, který nemám.

Možná nejsem naučena na tu potřebu (myslím, že jen pro málo lidí je potřeba doopravdy se modlit vrozená) a mám jen občas nutkání, u něhož nevím, jak ho ukojit - a možná je to nutkání k činnosti s takovými parametry, jaké zrovna modlitba může mít.

Nejspíš jsem rovněž příliš roztěkaná, než aby mi modlitba šla na ruku. Přitom události běží stále tím stejným tempem a víceméně pořád po těch samých kolejích, ale stejně si nezvykám a neotupuji se ani neusebírám, a zvykám-li si a otupuju-li se, pak mě ta skutečnost rozruší a mysl je opět zčeřená. Zatím. Ta vlna jistě pokročí (to totiž vlny dělají) a proces se posune dál; doufám jen, že zůstanu 'živá' dlouho.

Vystrašení z umrtvení smyslů (ono zčeření mysli po jejím znecitlivění) je děsivé. Postoj "je to, jak to je", co to vůbec je? Chápu, že je běžnou naší součástí, ale když se objeví na místě, kde předtím nebýval, nebo když je kolem něho prázdno a je dominantou výhledu…

Jistě, lze ho (snad) podkopat a vyrvat z kořenů, je-li považován za plevel, jenže co když se zděšením zjistíte, že vám možná jako plevel nepřipadá, že ho tak uvnitř sebe nevnímáte? A ještě když ho přece v případě, že se jedná o jeho izotop "bylo to tak, jak to bylo", vnímáte jako přívětivý zázrak, protože to vychladnutí, smíření či nestrojený nezájem o to mrtvé umí být vysvobozující?
Pak si poručte…

A já si mnohdy poroučím.

Bylo by snad slušivé ukončit větou, že si poroučím a že je to dobře, protože rozkazy mi šly vždy více než modlitby, ale nebyla by to nejspíše pravda. Přesto přese všechno, co jsem poznamenala výše, mám asi založením předpoklady spíše pro povedenou modlitbu než pro řádně prosazený rozkaz. Bez ohledu na domnívané předpoklady se ale učím obému.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 23. září 2016 v 21:25 | Reagovat

Toto je... hodně plné. Krátké, výstižné, obsahově plné.
Kéž se ti daří v obém!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama