__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

(Vypiplané) skotačivé rozptýlení

2. února 2015 v 22:21 | Avis |  Žiju
Jen mě tak napadlo. (Mě tedy vždycky všechno napadá "jen tak". Jakmile se cíleně snažím, aby mě něco napadlo, do černého se nikdy netrefím. Jenom žmoulám sebe samu.)

Jestli někdy budu opět bydlet v Praze, budu si domů odnášet vydání Metra. Až jich budu mít hodně, odnesu je zpátky do stojanu. To aby si je mohli přečíst i další spoluobčané (tak se to přeci s Metry dělat má). Odnesu je tam a pěkně srovnám. Ne chronologicky, aby dole byla nejstarší čísla a nahoře nejmladší a aby se čtenář propadal do hloubky času v závislosti na tom, v jaké výšce si plátek vzal. Ne.

Naopak je promíchám. Zatřesu s vnitřním řádem. S trapným řádem jednoduché posloupnosti. 1, 2, 3, 4, 5... To ví každý, že pak bude šestka, sedmička a osmička. Na to jsme si (moc) zvykli. Nezatoužíte někdy po systému, který se tak jednoduše nedává, nebo rovnou po nesystému?


Promíchám je tedy a pak srovnám do úhledných hromádek, aby ve stojanu vypadaly časopisy jako čerstvé, jako ještě horké z tiskárny. Aby klamaly tělem a nenechaly se odhalit prvním pohledem, aby vypadaly jakože úplně normálně tu jenom sedíme, vezměte si nás.

Vyjdu pozdě, abych nemusela řešit, co dělat s aktuálním číslem. Vyjdu a ponesu je v ruce, protože v tašce by se mohly zhuntovat. Vyjdu. Jenom nemám jasno, kam. Asi nemám oblíbenou stanici. Jenom Chodov se mi nelíbí a koncové stanice mě trochu děsí. Takže tam ne. Ještě to domyslím.
Stojan bude už prázdný. Připravený pro mě. A hlavně pro balík novin sesbíraných za dlouhou řádku dní.

Budu si namlouvat, že mi vůbec nevadí, že mě při tom kousku pozorují procházející. Trochu mi to vadit bude. Nebo už možná ne. Budu přece starší a můj strach z lidí se s věkem umenšuje, takže... Do kamer ale zamávám. Kamery samy jsou slepé. A člověk za nimi sedět může, ale nemusí. A když už sedí, může být dost dobře slepý. Jako ty kamery. Aspoň k bláznovi, který mává.
Jestliže slepý není, tak ať to vidí. Vždyť taky mávám jemu. Tomu, kdo si všimne.

Mávat do prázdna. Jen tak. Na nikoho. Zkoušeli jste to někdy?
Mně to moc nejde.

Narovnám je tam. Poodstoupím. Zkontroluju. Pokochám se. Pak se otočím a odejdu. Nezůstanu. Už jsem byla stejně hrozně dlouho na místě, kterým se prochází, pomyslím si. Ještě s opravdovou účastí a rozbušeným srdcem.

Nezůstanu. Přece nebudu čekat, až mě někdo za mojí rozpustilost pověsí za uši do průvanu. Nebo na to, až se tam budu chtít pověsit sama. Něco ve mně je totiž konzervativní a seschlé a razí to teorii, že bych měla být usedlá. Jako písek na mořském dně.

Ale mě se chce vířit. Tak si občas dupnu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 2. února 2015 v 22:43 | Reagovat

Legrační článeček od usedlé pískovičkové dámy. :)

Ale kamery samy jsou slepé - mě dostalo!

2 Berry Berry | Web | 4. února 2015 v 17:11 | Reagovat

(spravení o objevení přes třetí deklinaci mě pobavilo :-))
V tomto ti tak rozumím - usedlá co ráda dupe! A slepé kamery a neřád v Metrech a konzervativnost... Jo jo jo!
Tak pojďme za uši do průvanu ;-)

3 Avis Avis | Web | 4. února 2015 v 22:33 | Reagovat

[1]: Well, bylo mi ctí tě dostat.

[2]: [To mě ani nenapadlo, že by to někoho mohlo (po)bavit. Mně spíč trne, když už něco. Při jednom družném hovoru se stočila řeč k tomu, že už víme, že Šárka bloguje, ale nevíme kde. Uvolnila jsem informaci, že píšu pod přezdívkou z třetí deklinace. (Mylela jsem, že se informace vsákne, ale já mám o účincích alkoholu vůbec zkřeslené představy.) V naší učebnici latiny je heslo avis, avis, f. docela na ráně (samotnou mě překvapilo ho tam tenkrát vidět :D). Nemyslím, že by někdo přistupoval na takovou nudnou hru prodírat se latinskými slovíčky pro jednu blogovou adresu, ale jestli ano, tak vyhraje drív, než se partie rozehraje. Tak proto prosba. Abych nemusela na větu "čtu tě" čekat až na nějakou další akci, kde se jazyky rozvazují alkoholem (takových je hodně) a kde já jsem taky (a těch je pramálo). :)

Měly bychom zvážit, že to necháme až na jaro. Nebo léto. Ono průvan v zimě je jiný než průvan kdykoli jindy... musíme brát v potaz velikost (malost) přestupku.
Zdalipak člověk sublimuje? (Protože jestli ano, mohlo by se nám teď to pověšení teď vůbec šeredně vymstít.)

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 4. února 2015 v 23:13 | Reagovat

asi bych se chtěla z kouta dívat, jak to dopadlo se sběrem :)

5 Berry Berry | Web | 12. února 2015 v 15:09 | Reagovat

[3]: Aha, tak to je zajímavě akční - jsem zvědavá, jestli se někdo přizná.
Ach, to máš pravdu. Jaro bude lepší. To se hlouposti dělají samy. A budeme skákat i po patnících (jo!).
A to sluníčko nahoře mi úplně rozzářilo obličej a víc láká na jaro :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama