__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Brzičký plk

11. května 2014 v 12:10 | Avis |  Žiju
Čtvrtá hodina ranní. Slabý déšť se lísá k hebkým korunám stromů, dře se o hrubé dlažební kostky a přitom si něco smířlivě šeptá, aniž by zašeptal cokoli, čemu bych rozuměla. Stejně mě v tu chvíli fascinuje a zajímá něco jiného, to ticho, absence neporozumění a vynášených soudů, nepřítomnost nasranosti i věčně přítomných póz. Je zkrátka klid. I když je to jenom proto, že někteří šli spát a jiní ještě nestihli vstá(va)t.

Pak kouzlo mizí. A jsme tu opět my a náš rozečtený příběh, který se už několik stránek rozvíjí stále stejným směrem; čtenář se už ani nedomnívá, že by se snad něco (z)měnilo, uvažuje pouze nad tím, zdali děj bude do nekonečna spět k očekávanému cíli nebo zdali k němu někdy skutečně dospěje.

Co se džbánem, se kterým se dlouho chodí pro vodu, ale kterému se ještě ucho neutrhlo nebo se vůbec netrhá?
A jaktože se netrhá?

Pokládám si tedy otázku, zda se mi nádoba pouze nezdá naplněná, zda míra selhávání není vlastně menší, než za jakou ji považuji. Ale podle jakých měřítek posuzovat? Soudit představu o realitě u nás představou o realitě u někoho jiného? Vzpomínat na funkce, které by rodina měla mít podle občanské výchovy osmé třídy? Brát jako stěžejní do jisté míry mnou poznané požadavky jejích členů?

A když někdo z nich říká "já už neočekávám nic", mám počítat s tím, co dotyčný právě řekl, nebo se pouštět do rozboru toho, co tím nejspíš opravdu myslel? Nebo klást další otázky, aby dotyčný poskytl další data, která bych nějak musela zpracovat a třídit a která by nebyla nejspíš vůbec kloudnější?

Nebo neudělat nic. Ale co nedělání nic v praxi znamená? Předstírání, že nejsem dotýkána a že tu ani žádné dotýkání neprobíhá, kladení min, na kterých se roztříská cokoli, co ke mně půjde, asi schopnost využívat členy své rodiny jako soubory předjímatelmých reakcí, ťukat do nich a hýbat s nimi tak, aby neohrožovali mě a mojí strategii, a také se o ně a jejich potřeby, pocity vůbec nestarat... Zapomenout, že mají nitěrní svět. Napsat tlustou čáru a nepřekračovat ji.
Ve zkratce asi: být stále plná jedu a v případě potřeby (i preventivní) ho chrlit.

...a ono tu něco je chrleno i teď. Něco, co - zdá se - tu ve čtyři hodiny ráno není a pak najednou ano, chtělo by se říct bez důvodu. Něco, co tu doopravdy je přítomné pořád. Nemůžu občasnou absenci příznaků považovat za stav vyléčenosti a brát jejich opětovné propuknutí jako zcela novou nákazu. Takže ani ta chvíle, kdy všichni spí, není tak čistá, jak na první pohled vypadá.
Je to prostě další ráno. Ráno dne, jehož večer je předem poznán.

Není divu, že se jim do takového rána nechce vstávat. Ale proč pak nejdou a neutrhnou džbánu ucho?

Svislý kurzor bliká a bliká. Příliš mnoho otázek. Otázek, které, ať už se je pokusím odpovědět nebo ne, mě stejně nespasí. Jsou mi jen Tantalovými muky a jsou nepříjemné, žalostné. Ale vyzvracet se z nich člověk nemůže.
Stejně jako se z nich nemůže vyspat a nemít je po probuzení na mysli.

Ale i tak je ta čtvrtá hodina bezvadná. Déšť se lísá a ač nerozumím, co šeptá, mám pocit, že se lísám taky, že se lísám s ním. Ke stromům, k té chvíli i světu obecně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Kruger Fredy Kruger | 17. května 2014 v 23:02 | Reagovat

" Není mu vůbec rozumnět !!"
... hovoří  starý  Woschoustt ( děd )

... " Vůbec  nevím co plká !!"

" Frantischekk  Wohonn  jen krká !"
... hovoří lidé :  " Jinak to není !"
( rovněž jsou z krkání  rozrušeni )

" Nuž, - krkám ! ... vám se to nepáče ???

... kdos  muže  udeřil  krumpáčem !

2 fashionqueens fashionqueens | 18. května 2014 v 12:23 | Reagovat

Ahoj, chci se ti omluvit že tě otravuju ale je to pro mě důležité. Shaním pro kamarádku hlasy do této soutěže -> http://www.alza.sk/fotosoutez/foto-11224.htm?o=0 ... Kdybys byl/a tak laskavý a dal jí hlas. Do předu děkuji. (třeba tam sms-kod, neplatí se za to!)

3 hendur hendur | 18. května 2014 v 16:08 | Reagovat

Jo, noční hodiny jsou někdy úplně jiný. Nezvyklý. Škoda jen, že když se poslední dobou vracim domů až ráno, tak mi tyhle hodiny už taky zevšedněly.

4 pavel pavel | Web | 18. května 2014 v 19:29 | Reagovat

O čtvrté se říká hodina mezi psem a vlkem. :D

5 yoshikuni-pise yoshikuni-pise | Web | 18. května 2014 v 22:49 | Reagovat

ahoj jsem tu poprvé, máš moc krásný blog a hlavně mně dostal ten krásný citát

6 Vojtěch Vojtěch | E-mail | Web | 24. května 2014 v 20:06 | Reagovat

Tvůj styl psaní je působivý, máš pro to opravdu cit a i když to chce trochu se začíst, je potěšení to číst.

7 Avis Avis | Web | 28. května 2014 v 18:27 | Reagovat

[1]:
Muže lidé zbili krumpáčem,
on pak pijíc rum, s pláčem
plkal dál.

Co se chce prohnat opilcovým krkem?
To nic, opilecký krk jen.

-

Horory raději nechávám míjet se kolem mě bez přímých diváckých zážitků, takže je zázrak, že mi rozměr přezdívky nezůstal skryt. Pozdravuji Elm street! :)

[3]: Zdravím svého dlouhodobějšího čtenáře! Nezešedlo Ti spíš vracení se domů za časného rána než časné ráno samotné?

[6]: Předně: děkuji za pochvalu! A (zadně?) mě velmi těší, že je potěšení to číst. Sama vnímám spíš tu nutnost začíst se, což beru je pro dnešního mnohdy třeba unaveného/lenivého čtenáře mínus, zvlášť když na konci procesu dekódování nemusí čekat vůbec nic.
Takže jsi mě potěšil - Děkuji! :)

8 hendur hendur | 1. června 2014 v 18:20 | Reagovat

[7]: Zdravím, a jsem rád že se na mě autorka pamatuje - aneb dlouho ses neozvala,nebo se mi tvůj mail někam zatoulal, tak zdravím alespoň takto. :D

:D Kdoví. Každopádně, možná až se zase budu vracet domů v normálnější hodiny, nabydou časná rána své původní krásy. Uvidíme.

9 Avis Avis | Web | 2. června 2014 v 22:53 | Reagovat

[8]: Zapomínám sice hodně, ale troufám si říct, že (na) osoby ne. Takže ano, pamatuju si na Tebe. :) Co se tichého vytracení se naší komunikace týče, nejsem si jistá, kde je zakopaný pes, jenom tuším, že byl zakopán někdy po Novém roce. Nevidím ale důvod, proč bychom ho nemohli znovu vykopat (ne na způsob patologické netvořivé exhumace, spíš na způsob objevení něčeho, co se zdálo být ztraceno), pokud chceš.

10 Berry Berry | Web | 3. června 2014 v 7:41 | Reagovat

Poslední dobou se v noci/nad ránem spíše učím. Je ticho, klidno a pokoj. Ale únava mi pak nedovolí myslet na krásy deště. Jen, když ho cítím... To pak dýchám jeho vůni. A je mi blaze.

11 hendur hendur | 3. června 2014 v 21:23 | Reagovat

[9]: :D Vše bude vysvětleno. Nicméně, už si nejsem jist jaký máš mail, protože v mojem adresáři jsou asi tři tvoje maily. Já mám pořád stejný, nicméně který je teď ten tvůj pravý? Nevím. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama