__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Posranej patník zůstane posraným patníkem

23. srpna 2012 v 23:51 | Avis |  Žiju
A já si říkám, k čemu tohle je. Bude taková celá moje chvilka na světě? Ano, řekl by mi Leon ze stejnojmenného filmu. A přitom je obloha bez mraků tak krásná, a přitom je i obloha s mrakama tak krásná… a já tu zas trčím a snítka jasmínu nechvěje se v mojí ruce. Jen další večer, jen o dalších čtyřiadvacet hodin blíž k smrti, jen další naprosto nechtěný pocity.

Snad kdyby mi neříkali, že štěstí je štěstí a smutek je smutek, mohla bych se teď radovat. Ze smutku, který by už nebyl smutkem. Člověku by se chtělo vzít tu pěknou píšťalu s dobrým zvukem a zapískat na ni plným dechem, aby nejenom krysy vyšly za městečko Hameln…


Všímám si těch destruktivních výstřelů, objevujících se prskavek. Člověk jako já se nutně musí vnímat jako odpad. Člověk hnije a ještě si to sám moderuje!
Ztracenej případ. Složka s mým případem, která se rychle odsouvá, mizí v nedohlednu, které se neřeší. Loď, která se vypouští z přístavu, aby se mohla hned za obzorem potopit. A teď přemýšlet, co myslela tím obzorem, co přístavem a co potopením. A pak vybrat ten nejhorší scénář. Nejspíš ten to byl.

…a moderuju si to dobře?

Ať už Slunce hřeje nebo ne. Ať už se mi daří namlouvat si, že jsem šťastná, že se přibližuju k ostatním a cítím se jako oni, ať už se snažím na to rezignovat a bejt si tak ujetá a rozbitá, jak jsem, ať už raději tupě blokuju myšlení nebo zuřivě ždímám mozek ve snaze vyždímat spásnou myšlenku… Proč kruci všechno tak moc vnímám a nasávám do sebe? Nebo je to jen uvědomování si sebe?

Člověk by měl chuť napsat svoje jméno a pod to všechno, co je na něm špatně. A pak nic, hodit ten štos papírů na zem, aby o ně člověk zakopával ještě nejmíň půl roku.

Přes to přese všechno to dokážeš úplně všechno v klidu odkopnout za roh a na chvíli to u sebe nemít. S čistýma rukama, které ve skutečnosti čisté nejsou, běhat za kopačákem jako všichni ostatní. Ale skórovat, no to asi ne. Na to přece nemám čisté ruce. Cože? Že se fotbal rukama nehraje?

Ale né, úplně v pohodě. Já přece mám domněnku, co tohle všechno způsobuje. Ale i kdyby ne, což pochopitelně ne, člověk stejně nemůže stát dlouho u Slunce a nespálit se.

Jo, taky čekám na to, až ty stíny dopadnou.

Avis (fascinovaná tím, že už raději píše "člověk" místo toho, aby napsala "já")
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 24. srpna 2012 v 1:28 | Reagovat

Může být posranej, ale jeho úkol je přece ten, že ohraničí tvoji cestu.

2 Čerf Čerf | Web | 24. srpna 2012 v 19:24 | Reagovat

Myslím, že lidé, kteří dokážou přemýšlet, by nikdy sami sebe neměli považovat za odpad, už proto ne, že právě ty, co mají ke skutečnému odpadu nejblíž, taková sebekritická myšlenka většinou ani nenapadne :-).

3 Mel Mel | 26. září 2012 v 19:16 | Reagovat

Achjo, je mi líto, že mi strašně moc připomínáš mě...

4 Vendy Vendy | Web | 9. října 2012 v 23:23 | Reagovat

[2]:Lépe bych to neřekla.

5 Avis Avis | Web | 22. října 2012 v 22:42 | Reagovat

[1]: Jenže když jsi tím posraným patníkem Ty sám, tak... taky ohraničíš svou cestu.
[2]: Nemyslím, že by "odpadovost" měla jen jen jednu rovinu... že totiž nejsem odpad když mě sebekritická myšlenka napadne. :(
[3]: Škoda, že nevím, kdo jsi. Osobně bych tuhle větu dokázala slyšet jen z jedněch úst a u těch jsem si jistá (ale boty bych na to nevsadila...), že to nejsou ta Tvá. Ale... děkuju za lítost.. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama