__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Listopad 2011

Čas je jako oxidační číslo - ve skutečnosti neexituje

1. listopadu 2011 v 23:09 | Avis |  Žiju
...

Páni, měla bych se stydět. Aktivitou teda zrovna nepřekypuju. Nejspíš syndrom vyhoření, co se týče mých výlevů a lehkého uvažování tady na blogu. Občas chci tak moc něco říct, jenomže pak zjistím, že už jsem to tady řekla...

Vůbec mě unavuje ten stereotyp! Každý týden se podobá tak děsivě moc tomu předchozímu... "V životě se nemůžeš vrátit a udělat něco jinak." - ale mě momentálně přijde, jako by můj život byl páska, co se pokaždé v neděli smaže a přehrává novou, naprosto shodnou nahrávkou...
Už zase vyčnívám, snad - možná - určitě, že i vyčnívat chci (asi si tím něco řeším, protože k řešení toho mám mraky!), ale baví mě věci zpochybňovat, pokládat otázky, které podkopávají to, v co tak pevně věříš. Otázky, co tě nutí přemýšlet.
Fascinuje mě a zároveň šokuje, jak se lidí kolem mě tak moc upínají k myšlenkám, které jim byly opakovány, jak si nejsou ani schopni připustit, že je třeba všechno jinak. Proč se někteří lidé bojí i experimentovat v hlavě?
Proč jsme uvězněni sami v sobě? K čemu by nám byla křídla a ploutve, když bychom se je stejně báli použít?
Proč někteří lidé nejsou ochotni ani mluvit o tom, že smůla a štěstí neexistuje, že my sami možná nejsme sebou, že se Země netočí kolem Slunce?
Lidstvo je lidstvo a každý z nás je pro lidstvo ničím, jenom my sami pro sebe máme hodnotu. Tak proč se bojíme přemýšlet víc, než jak by přemýšlela figurka na šachovnici?
"Nemůžeš říkat, že oxidační číslo neexistuje. Oxidační číslo prostě EXISTUJE! Bez něho by prvky..."
Proč si myslíme, že je tu vesmír pro nás? Copak nám nestačí, že jsme tu sami pro sebe? Bez nás by se vesmír klidne obešel, my jsme jenom další bojovníci v řadě. Je krásné, že my jako lidstvo jsme bestie toužící po poznání, že jsme posedlí touhou vše vysvětlit, zaškatulkovat a zapsat do vzorců..
Ale co z toho, lidi, co z toho?
P.S.: Můžu ztratit i toho, koho jsem nikdy neměla?
Avis