__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Život je příliš krásný nato, aby byl skutečný. A přesto je

28. dubna 2011 v 23:15 | Avis |  Žiju
...

I když sem nepíšu každý den, ba dokonce ani týden, přesto na tenhle blog zavítají každý den tři lidé. Tím jedním jsem já. Ale... Zajímalo by mě, kdo jsou ti dva zbývající lidé. Vy? :D Vážně by mě zajímalo, komu stojím za to kliknutí. A ujištění se, že tu, opět, není nic nového.
------------------------------------------

Život je příliš krásný nato, aby byl skutečný. A přesto je. Je skutečností i přesto, že je mnohem víc horších možností, že je nekonečně mnoho dalších variant. A přesto žijeme zrovna tuhle. Ve světě, který se chce dál zlepšovat, ve světě, který má světlé i tmavé stránky.
Ve světě, který má budoucnost. Ve světě, kde máme i svojí budoucnost.
Chorvatsko

Musíme si vážit šance, kterou jsme dostali. Jistě, je to šance, kterou dostalo spoustu lidí. Spoustu ostatních lidí, kteří tu žili, žijí a budou žít. Na planetě, kde žijete. Chodili, chodí a budou chodit po stejné zemi jako chodíte vy, dívat se na stejnou oblohu jako vy, dýchat stejný vzduch jako vy...
Je tu spousta dalších lidí, kteří dostali šanci. Ale nezáviďte ostatním jejich šance, naučte se mít rádi svoji šanci a využít jí, co nejlépe to jde. Uchopte svojí šanci pevně do svých dlaní, usmějte se na ní a využijte jí. Berte jí jako výchozí pozici, jediné místo, od kterého se můžete odpíchnout, odrazit.

Jsou věci, které můžete udělat pouze jednou. Spát na dně oceánu, létat ze střech mrakodrapů... Nebo třeba žít. Nechci si namlouvat, že po tomhle životě je další cesta. Kdyby to tak nakonec nebylo... Oklamání vlastní iluzí?

Musíme věřit v sebe a uvědomit si, že se každou setinou vteřiny může všechno zastavit, zničit a zmizet. Že každou vteřinu se může náš život obrátit o 360°. Může, a také se to někdy stává. Ale, podívej, právě uběhla vteřina a nestalo se nic. Vůbec nic.

A pak, znenádání, se ti život obrátí naruby a ty nevíš, v co máš věit, co se nezmění. Musíme být rádi za naší šanci a využít jí. Protože nás kdykoliv může zastihnout prudká výměna scény a ty najednou nemůžeš, cos mohl včera.

Opravdu nepotřebuji a ani mě příliš nezajímá, jak funguje svět. Do detailů. Se vzorečky, výpočty, mnoha a mnoha údaji. Chci poznat svět a dostat se blíž. Blíž k jádru, k přírodě. Chci se dozvědět, jestli se opravdu vždy maravenci převrátí na pravou stranu, když se otráví, jak daleko je slunce a jak dlouho padá z nebe kapka vody...?

Je to absurdní. Naprosto absurdní. To, jak trávíme většinu času, jakými problémy se zabýváme. Jaké jsou naše priority. Jakými někdy chceme být. Co ovlivňuje výběr našich cest.
Je to smutné. Že umíráme tak hloupí, že milujeme tak málo, že si zvyšujeme sebevědomí snižováním ostatních. Že dostáváme leukémii, že jepice žijí jen pár hodin. Že chováme kuřata, abychom je mohli usmrtit a sníst.
Je to zvláštní. Jak vidíme srdcem. Že kachní kvákání nezpůsobuje ozvěnu. Že jsme tak často slepí. Že se dokážeme smát, i když není proč. Že umíme otevřít svá srdce ostatním.
Je to krásné. Když zapadá slunce, když vyjde kulatý měsíc, ukáže se sedmibarevná duha. Když celá louka zaroste pampeliškami, desítky a desítky malých sluncí. Když Vás někdo chápe a má rád.

Nevěřím v náboženství. Věřím ve víru.

Ve víru v sebe, v ostatní, v lepší svět.

Avis. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 1. května 2011 v 20:53 | Reagovat

A není víra založená na důvěře? Já vnímám, že víra by bez důvěry nemohla být a na tomto je náboženství založeno. Ale to je už moje subjektivita.
Je důležité mít pro co žít. Někteří žijí jen pro to, aby na tyto otázky našli odpověď ;-).

2 Tom Tom | Web | 6. října 2014 v 14:24 | Reagovat

Tady je to velmi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama