__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Stíny padly za mě a já jsem šťastná

5. března 2011 v 7:22 | Avis |  Žiju
...

Milý blogu, už nejsi v AK. To jen aby tě netrefil šlak, že ti klesne návštěvnost, mně osobně je ta návštěvnost celkem fuk. Nechtějí nás tam. Ale teď, když už si tady můžu dávat co chci bez postihu, si dáme pár várek pixelek... Jo, byl to žert.

Sice jsem mohla napsat Standovi, a možná bych byla zpátky (No to teda nebyla...- toho si nevšímej, to se jen ozvalo moje sebevědomí..). V normálním životě bych při podobné situaci neváhala.
Potřebuju si dokázat, že dokážu vydržet i bez AK a že mám uražené ego, co mi to prostě nedovolí. Což nemám, a proto mě trochu svrbí ruka, že bych přece jenom napsala. Nenapíšu. :)

Mám hlavu plnou jiných, důležitějších věcí a jsem hrozně šťastná. Nevím, jestli ten pocit znáš. Cítíš, že bys mohl létat, kdybys chtěl, cítít hřejivý pocit na srdci a jsi rád, že jsi tím, kým jsi.

Cítím radost, volnost a vím, že víc už od života teď nemůžu chtít.

Vidím krásné jarní ráno. Jemné, oranžově nažloutlé sluneční paprsky, co líně tančí po krajině, po krajině vyprahlé zimou. Po krajině čekající právě na tyhle paprsky. Jako by se zastavil čas, jen tikající hodiny dokazují, že tomu tak není. Je klid. Vidím celou planetu, kde je spousta šťastných i neštastných lidí a zvířat a jsem moc ráda, že já patřím teď k těm šťastným.

Nesnáším tu chvíli, kdy se do mé duše plné štěstí vkradnou pochybnosti a strach. Ano, nesmím být šťastná při nereálných předpokladech...

Jedu na lyžák. Juchú. :D Poprvé v životě budu na horách za účelem lyžovat a běžkovat. Nebudu vypadat jak slon v porcelánu, já jít totiž budu. Ale důvod, proč jsem bezmezně šťastná a mám chuť zatelefonovat svému psychiatrovi (u kterého jsem včera byla) a až by telefon rozespalý zvedl, začít na něj valit, jak je mi skvělě. A povídat a povídat a povídat a povídat, dokud by nezavěsil.

Sbalila jsem věci do jedné tašky, což je soudě podle ostatních velký výkon. Je to ten obrovský kufr, se kterým jezdím na MK. Obroovský, těžký kufr, který sám váží určitě tři čtyři kila. A já tam narvala lyžáky (nebo jak se říká botám do sjezdových lyží), boty na běžky, hygienu, oblečení, no prostě všechno, o čem si myslím, že je potřebné.

Ten kufr je fakt obří, ale mám dobrej pocit, že sem to narvala do jednoho kufru. :)

Těším se na společné snídaně a obědy a kuchyně. Teda, doufáme, že tam bude pokoj po pěti a stůl v jídelně po pěti. Jinak by nám to dost zkomplikovalo plány. Těším se na naše bláznivé činy, těším se na naše výtlemy a na svůj první carvingový oblouk (držte pohled ve směru nového oblouku xD)..
Strašně se bojím, že něco nemám. A šíleně se těším.

Děkuju stvořiteli za západ slunce, za úplněk a zimu a léto, za slunšní paprsky i bohatsví přírody. Děkuji za nás všechny, za lidi, kočky, psy, duby a lípy, i za macešky a růže, i za ametyst a rubín a zelenou a modrou i za to číslo nula.

Prosím, ať za týden mám pořád dobrou náladu! Kéžby mi to bylo přáno.

A teď mě omluv, blogu. Už je ten článek stejně docela dlouhý, takže budeš mít co číst, až budu pryč. Jdu si uvařit vajíčka natvrdo (já vajíčka miluji), dát si teplou sprchu a ranní rozcvičku na rozehřátí a dobalit si baťoh do autobusu. Pojedeme tři hodiny, dej, abych nezvracela!

Jsem taková, jaká jsem a přesto jsem šťastná. Kdo by tomu věřil. Já po těch měsících deprese teda ne. Ale stalo se.

"Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke Slunci čelem a všechny stíny padnou za Tebe.
(Neznámý autor)

Avis.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 5. března 2011 v 8:54 | Reagovat

Věřím ti, že ten vyhazov z AK naštve, ale není to střed vesmíru, tak si ty dny na horách hezky užij.

2 Christine.blog Christine.blog | Web | 5. března 2011 v 19:58 | Reagovat

Já nevím, co všichni s AK máte, to už je několikátý blog, který má podobný článek ..., já budu dál tvůj blod navštěvovat ..., ale kdyby si chtěla, tak budu vytvářet něco podobného, dle mého názoru lepšího, i když nefanděme si :-D . Však uvidíš možná se k nám přidáš ... ;-) Jinak si to na horách užij a hlavně žádný úraz ...

3 Vysmátá Vysmátá | Web | 6. března 2011 v 23:01 | Reagovat

ono to bez AK jde malinko hůř. V srpnu 2010 jsem zrušila blog se kterým jsem tam byla a malinko trpí moje ego, protože komentáře nejsou co bývaly.
Tys na můj blog kdysi chodila, narazila jsem někde v archivu který jsem si stáhla do wordu na tvou adresu, a zajímalo mě, zda ještě žiješ. A hle :)
Hezky si tu žiješ.
A užij si lyžák :) lyžáky jsou fajn. při tom minulém jsem si vyrazila přední zub. Ale to jen tak na okraj :D

4 Berry Berry | Web | 8. března 2011 v 21:27 | Reagovat

Mám radost společně s tebou. Mám radost, že jsi po takové dlouhé době šťastná, upřímně šťastná a navíc vděčná za tolik věcí. S tvým konečným citátem naprosto souhlasím, jeden z mých oblíbených a pravdivých. Doufám, že si hory pekelně užiješ a napíšeš plno zážitků :-).

5 Lenny Lenny | Web | 15. března 2011 v 19:10 | Reagovat

Jsem taky moc ráda, že jsi šťastná. Já jsem jak na houpačce, jednou se mám skvěle, jindy hrozně.. Ale v občance nám vtloukají do hlavy, že to patří k pubertě, tak jim teda budu věřit. ;D
Lyžáky jsou perfektní věc. Vůbec všechny školní výlety jsou perfektní. Takže si to koukej co nejvíc užít :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama