__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Přetvářka

27. března 2011 v 13:17 | Avis |  Žiju
(Než začnu s přetvářkou... Mám dvě otázky. Zaprvé, může být líčení napsáno v jiné než v první osobě? Psali jsme ve škole líčení a kromě toho, že jsem tam použila úplně hrozně jedno slovo, jsem to psala ve třetí osobě. Ach jo, to sem tomu dala...)
-----------------
Vlk v rouše beránčím. Dohání mě k šílenství, jak se ostatní přetvařují a dělají ze sebe někoho jiného, někoho, kým nejsou. Jak se snaží vypadat líp. Líp před ostatníma, líp před sebou samým. Vysilující přetvářka, která nakonec nepřinese nic jiného, než zklamání a ztráru iluzí.

Vlk zůstane pořád vlkem. Co mu pomůže, že si obrousí jazyk a začne žvýkat stébla trávy, když si s ním stejně nikdy nebudou ovce rozumět...? Nebylo by vlkovi lépe, kdyby si nebral masku a rovnou se snažil navázat přátelství s vlky?


I kdyby se s vlkem ovce spřátelila, stejně by nebyl vlk šťastný. Ovcí by se stejně nestal.
Připadá mi to jako naprosto promarněný čas. A stejně vidím, jak si lidé kolem mě nasazují masku, aby vypadali jiní, než jací jsou.

Velice smutné je na tom to, že svojí přetvářkou můžete nehorázně moc ublížit lidem, co jsou takoví, za jaké se přetvařujete. To když Vás berou za jednoho z nich a pak zjistí, že rozhodně nejste jedna z nich.
Že jste jiná, než jaká jste se představovala.

Připadám si, jako kdybych stála na rušném nádraží a okolo mě proplouvaly davy lidí, všichni s maskou na obličeji nebo aspoň se škraboškou.

Falešný smích, lži, přikyvování na názory, se kterými nesouhlasíme.
Zoufalství, pocit zbytečnosti.

A až vlk pochopí, že ovcí není a nestane se jí a odloží masku a půjde za vlky, ti se od něj odvrátí. Přetvařoval se jednou, přetvařoval by se i podruhé.
A vlk umírá sám, osamocen, jen na jeho nočním stolku leží maska.

Přetvářka je hrozným způsobem, jak si zkazit život. Může přinést úspěchy, ale skutečné štěstí jen málokdy. A přesto se přetvařuje tolik lidí. Začíná mě napadat, jestli to nevyjde nastejno, když se přetvařujou všichni. Ale ne, nevyjde.

Maska je stejná. Nemůžeme poznat pravou tvář. Pravou osobnost. Kterou ale nemáte šanci vidět. Poznat a spřátelit se s ní.
Máte šanci přátelit se s přetvařující se osobou. A jaké to může být přátelství? A ještě ke všemu, když ani netušíte, že se přetvařuje, když si myslíte, že je šťastná.
A pak to prostě bolí.

Avis.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lauren Lauren | Web | 27. března 2011 v 13:53 | Reagovat

Krásně napsáno.
Nemám ráda přetvářku, neumím člověku zalhat do očí a vždy na rovinu řeknu, co si o něm myslím. A místo k užitku je to často na škodu.
Někdy mi rozum nepobírá individua, která se za každou cenu musí jiným cpát do zadní části těla. Najednou se vším souhlasí, sdílí jejich názory (které si dle libosti obvykle mění).
Ale když vám v rozhledu zaclání ona falešná maska, nikdy nenajdete pravého přítele...

2 Vysmátá Vysmátá | Web | 27. března 2011 v 23:00 | Reagovat

smutné... přetvářka je malinko součást života, ale myslím že je docela dobře možné poznat i osobu pod maskou :)

3 Lucerna Lucerna | Web | 28. března 2011 v 20:20 | Reagovat

nemam rada pretvarku, niekedy je to ale nevyhnutnost.. zober si na takom urade, v praci musis byt slusny aj ked stebu zametaju :-) a pritom by si ich najradsej nakopal :-D ale pretvarka ako falos je jedna z najhnusnejsich a zial z najrozsirenejsich veci :-( nemam to rada.. rada vravim veci na rovinu (ucim sa vsak uz aj mlcat.. uspesne? eh, vravim ze sa snazim :D..) a tiez mam rada uprimnych ludi, takych si naozaj vazim :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama