__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Ale úplně poslední člověk

12. ledna 2011 v 20:49 | Avis |  Žiju
Po dlouhé době. Já vím. Stalo se mi toho tolik, ne, opravdu to tady nebudu popisovat. :)

:)

... Kdybych byla posledním člověkem, asi bych to ukončila. Bez mých milovaných by to nemělo cenu. Člověk je tvorem žijícím ve stádě. A kdo si to nemyslí, ten by pochopil, až by jediné lidské stopy na této planetě byly ty jeho vlastní.

Tahle samota, posledního jedince svého druhu, rdousí. Rdousí a zabíjí.

... Je to vůbec zvláštní. Narodili jsme se, a ač je to náš život, naše JEDINÁ šance, většinu svého života věnujeme ostatním. Okolnímu světu. Je nám sice tvrzeno, že to děláme pro sebe. Že pro sebe chodíme do školy, že pro sebe se šprtáme všechny předměty, i když nás polovina předmětů vůbec nezajímá...

... Ale podle mě, je to "kec".


...Tenhle svět, tahle země... Je stvořená tak, aby vrhala milion lidí za milionem.. Lidí, kteří můžou dělat cokoliv, lidi, kteří vlastně nemají svobodu. Lidí, kteří budou vynalézat nové věci. Je to jako když píšete příběh o člověku a pochopitelně popisujete jen zajímavé části, vynecháváte nudící okolnosti rutiného života.
A přesně tohle jako by dělala naše planeta. Rychle nám nechává utíkat život mezi prsty... A čeká, co se na jejím povrchu stane zajímavého. A to zajímavé, to není vaše první rande či porod, to je výbuch sopky, který zabije všechno, pomalé i náhlé změny, které jsou vidět.


Upravená.
Žijeme tak, jak nám přikazují pravidla. Nemůžete říct, že nechcete chodit do školy. Prostě musíte. A ve škole Vám už vysvětlí, jak máte žít. Celý život vlastně děláme jen to, co musíme, jen to, co dělají všichni ostatní.


Je to jako továrna na lidské příběhy příběhy. Lidské příběhy, kterých napíšeme spoustu, abychom objevili jednoho z miliardy, kdo přijde na něco, co se ještě nevědělo. Kam se to
ženeme? Co chceme objevit, co chceme najít? Proč, proč, PROČ?

Nejde přestat objevovat. Nelze to zastavit. A vždyť vlastně ani není proč, že? Vždyť je to fajn. A OK. A v pořádku. Protože to není špatné, že chodíme nejdřív do školy, pak do práce, že spoříme na důchod, že platíme ze svých daní platy vládě, že pracujeme víc jak osm hodin denně zrovna pět dnů v týdnu... Vždyť to není špatný život, ne?

Prostě žiješ jak jde život, a občas si něco dopřeješ.

Ano, žiješ jak jde život, jak jdou ostatní, jak jít musíš. Ano, jdeš, jak jde život. Ale jak jde Tvůj život.
Tvůj život Ti utíká mezi prsty, jak se dozvídáš, co dělat musíš, abys mohl/a žít v tomhle světě.

Jo, není to špatné.

Jestliže toto je jediný svět, pak je tento svět správně.


Že se někam ženeme jako národ, že jen málo záleží na jedincích.
O_O


Ale až budeš poslední, budeš tu sám. Už nebudeš chodit do práce, kde nikdo nebude. Už nebudeš chodit do obchodu pro pečivo, protože nebude nikdo, kdo by pečivo do obchodu přivezl, nikdo, kdo by ho vyrovnal do regálů a nikdo, kdo by vytáhnul roletu a otevřel dveře.

Protože tu budeš sám. Jen ty. Už Ti bude ukradené, že vápník se řekne latinsky kalcium, kde se píše how much a kde how many, protože nebude nikdo, s kým by sis povídal. S kým by jsi se hnal za poznáním.
Komu bys říkal, jak se řekne latinsky vápník a kde se píše how many a kde how much.

Budeš tu sám.

A víš co bude nejhorší?

Že nikdo nebude plakat, až odejdeš navždy.

Avis.

Protože je taková jaká je.
Fotky vlastní, první a poslední Chorvatsko, prostřední ČR.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Destiny Destiny | Web | 12. ledna 2011 v 20:58 | Reagovat

Krásně napsáno, přemýšlení o životě.. Donutí člověka zamyslet se.
"A víš co bude nejhorší? Že nikdo nebude plakat, až odejdeš navždy." Kruté..

2 Chiara Povera Chiara Povera | Web | 12. ledna 2011 v 20:58 | Reagovat

Máš pravdu. S tím stádem a ubíjející samotou s tebou souhlasím, ale já bych se asi nezabila. Tedy ne hned. Nejdřív bych se chtěla dívat na přírodu. Na tu divokou a ne na ty ochočené potvory.

3 PorkPie PorkPie | Web | 12. ledna 2011 v 21:13 | Reagovat

Povedený článek.Narozdíl ode mě se ti daří vyjádřit myšlenky psaním tak,že dávají smysl =D A to se mi líbí,žádné řeči oklikou,pěkně zpříma a tvrdě.Žádná přetvářka.

4 adaluter adaluter | Web | 12. ledna 2011 v 21:29 | Reagovat

Moc hezká úvaha, čekala bych, že jsi starší, podle tvých názorů. Vážně dobré.

5 Berry Berry | Web | 13. ledna 2011 v 19:59 | Reagovat

Takže postupně...
Vítej zpět po delší době. Fotky jsou kouzelné. Ale moc krásné vzhledem k úvaze... Takové na vytvoření úsměvu.
Nechtěla bys dělat psychologii, nějakou filosofku nebo něco takového? Úplně si to dokážu představit, jako bych tě viděla v naší hodině psychologie ZSV. Všechno co říkáš, je dáno totiž psychologií a potřebami, kvůli kterým se vyvíjíme v psychicky zdravé jedince...
Nemyslím si, že věci děláme pro sebe. Já osobně, když něco dělám, z 90 % je to vždy pro někoho. Na sebe nemám téměř čas... Což je špatné, ale je to tak. Potřebujeme lidi okolo sebe, potřebujeme nebýt sami, vědět, že je tu někdo, komu na nás záleží...
A už nechci nic psát... Protože tys vystihla vše a já tiše vstřebávám...

6 Kája Kája | Web | 15. ledna 2011 v 20:28 | Reagovat

Ta poslední fotka je krásná :). Taky jsem v Chorvatsku fotila, ale žádná není tak povedená jako ty tvoje :).
Ovšem, že máš pravdu, v podstatě nic neděláme pro sebe, ale děláme to pro masu. Jistě, ale zároveň záleží na každém človíčkovi, protože jinak ta masa nevznikne. Na "počátku" světa, si mohl Adam říci, že na něm nezáleží a mohl jít skočit z nějaký skály, kterých bylo v "ráji" jistě požehnaně. A pak by nebyl nic. V tomhle ohledu mám poněkud jiný názor, protože každý člověk je člen nějakého národu. Ovšem, na jednom člověku nezáleží, jako na takovém. Je to těžké. Můžem si říct, že na nás nezáleží a podle toho žít, anebo můžeme žít tak, aby na nás záleželo nějaké dění. Kdyby tady na téhle planetě byl pouze jeden člověk, bylo by to nesnesitelně smutné, a opravdu by už nebylo co dělat, ani pro sebe, ani pro ostatní. Ok, možná můj názor není úplně tak jiný...A- píšeš vážně skvěle...Člověka to nutí přemýšlet a to je dobře :-)

7 moni.ss moni.ss | E-mail | Web | 25. ledna 2011 v 14:17 | Reagovat

Nejsem si jistá, ale myslím, že zajímavější článek než tento jsem za těch několik dní co si čtu všechny možné i nemožné blogy nečetla...

8 Lenny Lenny | Web | 30. ledna 2011 v 20:40 | Reagovat

Ta poslední věta mě odrovnala.
O tomto jsem nikdy nepřemýšlela. Je smutné, jak musíme dělat to co nechceme, protože to tak prostě je, jak se musíme věčně zařizovat podle ostatních, protože taková jsou pravidla, protože tak se prostě žije. Je smutné, jak si sami nazvájem zpestřujeme život, ale zároveň si ho ničme - a přesto bychom sami nedokázali žít. Někdy bych to chtěla vyzkoušet. Chtěla bych být několik týdnů sama, úplně, naprosto sama. A pak se celá šťastná vrátit do náruče lidí, které miluji, a kteří tu budou, až odejdu navždy..

9 Hanča Hanča | 24. února 2011 v 20:17 | Reagovat

Tak to je fakt zajímavý článek. A máš ve všem pravdu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama