__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Třídní schůzky!?

10. listopadu 2010 v 21:18 | Avis |  Žiju
...

Třídní schůzky. Vždycky, když skončí, mám strašnou chuť brát vztah profesor-žák čistě nelidsky, bez emocí. Protože si připadám jako příliš...odrbávaná? Vždycky mě deprimoval pohled na chumel profesorů u "jejich stolu" v jídelně, protože je jasné, že těžko probírají, jak chutnají ty skvělé opečené brambory, co mají na talíři.

Když jsou třídní schůzky, připadám si právě jako ta brambora na talíři, kterou obracíme vidličkou a zkoumáme, zda-li je dost slaná, dost opečená a dost dokonalá.


Zatímco já mám snad ke každému profesorovi něco, co se mi nelíbí, mým rodičům vždycky přijdou všichni profesorové dokonalí. Zatímco pro mě je fyzikář "nudný huhlavý nesrozumitelný objekt žmoulající 45 minut 2x v týdnu před celou třídou křídu", z jehož výkladu nic nepochopím (maximálně tak, že sem úplně mimo), pro rodiče je "pohodový člověk mluvící srozumitelnou, pomalou češtinou, kterého fyzika opravdu baví"
V naprostém souladu si povídají o mně. Je úplně senzační, co všechno bych ještě měla zlepšit, a kolik mezer ve vzdělání /"To byste už měla umět."/ mám. A je úplně senzační, jak moc se mi už nic zlepšovat nechce.

Mamka mě špatně pochopila a tvrdila před češtinářkou, že předem vím, že mám z ještě neopraveného diktátu jedničku, což bych byla moc ráda, kdybych mohla říct. Pravda je, že jsem mamce říkala, že mám jedničku z diktátu psaného snad před měsícem a taky, že z tohohle diktátu můžu klidně dostat šťavňatou, krásnou pětku.
Už vidím, jak hnedka hltavě vezme můj diktát, aby se přesvědčila, že tam žádnou chybu nemám, nebo spíš, že tam chyby určitě mám. Jakože mám.

Zítra. Vstávám brzo kvůli basketu. Obávám se, že budu výkonnější než obvykle, abych ze sebe dostala to napětí. Napětí z následujících sedm let (už jen sedm?) a toho, že jdu zítra poprvé k psychologovi. Já vím, že to píšu pořád dokola... Nejraděj bych to zrušila. Momentálně nemyslím na to, jaké by to bylo skočit pod ten vlak, co jede za 17 minut, nechci se zabít a nechci se na všechno vysrat. Protože zítra zvorám poslední tři hodiny, dopřeju si pěkně kalorický oběd a v pátek jdu ke kámošce slavit její narozky. Je mi teďka úplně jedno, jestli potom zase spadnu do nálady vysrat se na všechno, ale mám pocit, že tam jdu zbytečně, že nemám žádný problém (kromě toho že neumím ani čárku z církevních řádů, žab, nepoznám žádnou rybu a v jižní Americe vím polohu jenom 1/3 států) a jsem stoprocentně vyrovnaná.

Chce se mi strašně psát nějaký příběh. Příběh o smrti (protože o ní ráda přemýšlím), o zamilovanosti a lásce (protože jí začínám milovat), naději (protože o ní se říká, že umírá poslední) a víře v lepší svět (což je moje). O psychických pohnutkách (protože je má každý z nás), o lidech , kteří se ještě nenarodili (protože to je tajemné), o lidech, kteří právě umírají (protože je to záhadné).
Jenomže nevím hlavní zápletku.

Chce se mi spát. Chce se mi nejít zítra do školy. Chci mít víc času, chci být dokonalejší brambora obracená vidličkou, chci umět vyjmenovat sklo používané v chemii, chci mít napsaný úkol z VOB, chci, aby v pátek nebylo 12. Chci toho strašně moc.

Chci... Ikdyž, to sem raději nenapíšu. Nikdy nevíš, kdo se ti právě teď hrabe v myšlenkách.

P.S.: Kdyby všichni lidé, které probíráme s kámoškou v hodinách i o přestávkách věděli, co všechno o nich říkáme, možná by byli zaskočeni, překvapeni a jiní by přemýšleli, jestli by nechtěli některou část sebe sama zlepšit. Ne kvůli profesorům, ne kvůli vidličcde, která obrací,
ale kvůli sobě.

Zdar párkům v rohlíku, uhynulým velrybám a neexistujícím hrubkám,
které snad (ne)nadělám v příštích diktátech,
Avis
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 0Tekvila0 0Tekvila0 | 10. listopadu 2010 v 21:28 | Reagovat

Ahoj :-) !
Někdo ho zná, někdo ne, ovšem každý kdo se zapojí, může vyhrát úžasné ceny!
Řeč je tu o mém znovu založeném blogu, na kterém můžeš vyhrát úžasné ceny za jednoduché otázky, na které odpovíš. Nejedná se o ceny typu: "blendíček, klikačka, diplomek" a podobné hlouposti, jsou to opravdu úžasné ceny ;-) , ovšem víc se dozvíš na samotném blogu, kde právě probíhá historicky první bleskovka po znovu založení, odkaz je tady → http://nej-bleskovky-nej.blog.cz/1011/001-bleskovka
Určitě přijď, vyhrává každý!
P.S.: Omlouvám se za reklamu, ale veř mi, že to za to stojí ;-)

2 denik-maleho-pubertaka denik-maleho-pubertaka | Web | 10. listopadu 2010 v 22:35 | Reagovat

Ahoj,  moc pěknej deník, jak taky píšu dennik,  tak se na něj jukni,  až budeš mít čas:-)

3 Eluvies Eluvies | Web | 11. listopadu 2010 v 0:16 | Reagovat

Když byla moje mamka poprvé na třídní schůzce, vrátila se smíchem a řekla taťkovi: "Příště jdeš ty, to musíš vidět." Naše třídní je totiž takový exemplář, že už ani rodičům nepřijde normální. Ale zbytek znám- vždyť učitel na dějepis vůbec není neřád, co celou hodinu žene a my nestíháme, pak nám dá pár testů a diví se, že ve čtvrtletí nevychází žádná jednička; to přeci já jsem ta špatná, mám se víc učit, on je přeci normální, jenom má rád dějepis.

4 Berry Berry | Web | 11. listopadu 2010 v 18:08 | Reagovat

Tak já to mám v pohodě. Naši profesory znají z dvojího podání (studoval tam brácha) a ví, co doma dělám, takže na kolik si ty známky zasloužím. A na dost profesorů mají stejný názor, takže pohoda :-D.
Ten příměr s bramborou je úžasný. Naše třídní si ze schůzek dělá legraci, že je to den, kdy rodiče jsou zhnusení a my slíbíme, že budeme hodní. Ale jen dva dny, do víkendu :-D.
Doufám, že tě chmury přejdou a třeba se z nich vypíšeš nějakou povídkou, kterou bych si ráda od tebe přečetla :-).
A k té Jižní Americe. Z toho si nic nedělej, já nedávno psala oprientaci napřírosdní podmínky i státy a totálně jsem to zvorala. Ale státy tam jsou dost jednoduchý. Nejhorší pro mě byla Severní Amerika...:-( Laboratorní sklo se nejlépe učí praxí, když víš kdy a na co to použít. Ale abys to mohla v labině používat, potřebuješ to vědět teoreticky no... Diktáty, ani mi nemluv. Češtinářka říká, že nechápe, jak můžu diktáty tak zvorat, když jinak slohovky mám bez chyby. Já to vím, nad dktátama moc přemýšlím, nad slohovkama ne a nemám tam pak chyby. Tu oslavu si pořádně vychutnej, v sobotu si pořádně odpočiň a v neděli ti půjde učení hned lépe. Přeji pěkný konec týdne :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama