__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Kapka v moři - Nevděčná a nedůležitá

20. října 2010 v 20:28 | Avis |  Žiju
...

Jsem jako kapka v moři,
moři, které neznamená nic.

Jako by bylo jedno, kdo jsem, kým jsem a zdali jsem. Protože, řekněme si na rovinu, neudělám nic převratného. Nic, co by znamenalo, že jsem dobře využila svůj život, nic, kvůli čemu by na mě lidstvo nikdy, nebo hodně dlouho nezapomnělo. Nic, co by znamenalo, že je dobře, že jsem žila.


Lízo, vzpomínky bolí. Proč už tu nejsi. Stýskání.


Je vůbec zvláštní, že mě vůbec napadá, že by někdo mohl udělat něco převratného. Proč chci udělat něco natolik převratného, aby na mě lidstvo nezapomnělo? Aby se mé jméno s letopočty mého narození a smrti učili ve škole budoucí generace, aby po mně zbyl na této planetě nějaký odkaz?

Lidstvo není (vlastně) nic.

Nechápu. Proč se neraduji z každodenních maličkostí, krás a zázraků? Pravda je, že celé lidstvo je jen nepatrná část Věčnosti: Jako jedna jediná malá kapička vody. A kdo jsem potom já? Není možné být někým větším, lepším, důležitějším (Musím si dovolit připomenout citát: "Život je jako nemocnice, kde každý pacient touží změnit postel."). Jsme odsouzeni žít ve své lidské, příliš rychle vadnoucí schránce, pobývat na planetě Zemi a jít s davem...

Snažíme prodloužit si život, žít co nejpohodlněji, nejlépe.

Nemůžeme požadovat víc.
Nikdo nikdy nepoznal všechny pravdy Země. To nejde. Smyslem života přece ani není poznat vše, ne? Nikdo z nás si nemůže stěžovat, že je tím, kým je.

Tak ale proč jsem já já?
Proč jsem tak nevděčná? Jsem na gymplu, což by o nějakém tom zárodku inteligence (či něčeho podobného) svědčilo, žiju v České republice, žiju v úplně rodině (tedy aspoň zatím), mám naději, že budu dělat něco, co mě baví a že budu brát pěkný plat. (Ale důchody už asi za mě nebudou.)
Tak proč si stěžuji?
Jsem někdo, kdo umí úplný kulový na zítřejší "husťárnu" (Ať žije studentský slang!), musí zítra vstávat kvůli kroužku (nepochopená nevděčnost) před šestou hodinou, nemá úkol na zítřejší sloh ("Kdo by řekl, že je tak těžké popsat kostel?"), musí vyrábět zelený klobouk na páteční průvod městem (60.výročí gymnáziabuzerace), sehnat něco světle zeleného na sebe, sehnat 5 lidí do mediálního kroužku (protože jinak se ten kroužek neotevře, což je příšerně promarněná šance),...

"Jste nevděčná, nesebevědomá, příliš nasraná a moc hledíte zpátky, do minulosti. Zkuste něco dělat s tím sebevědomím a nevděčností, a uvidíme se... Někdy příště."

Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo neumí číst. - Carlo Goldoni

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 20. října 2010 v 20:39 | Reagovat

Možná jsi kapka, ale ovlivňuješ kapičky. I když se to nezdá, každý vždycky nějak ovlivní život druhých a kdyby najednou zmizeli, všimli by si toho. Možná nedokážeš nic závratného, ale my nemůžeme posoudit, co je a není závratné a mění dějiny.
Hal Urban:  Život není náhoda, ale volba. Nejdůležitější není, co se děje, ale jak si s tím poradíme. Naše volba - co si myslet a co dělat je to nejdůležitější.

Ann Landersová:  Problémy jsou nevyhnutelnou součástí žitova. Očekávej je a až přijdou, drž hlavu zpříma, podívej se jim přímo do očí a řekni: "Jsem větší než vy, neporazíte mě."

Re: Jej, to je fajné. Ale sexuální výchova ve školách, co na tom změníme, že... Ale můžeme a měli bychom mít názor, který se utváří celý život:-).

2 Vivi Vivi | Web | 20. října 2010 v 22:41 | Reagovat

A co se na to koukat takhle: Jsi kousek skládačky. Svět tě potřebuju aby si udržel nějaký řád.
A možná, jenom možná, jednou něco uděláš.
Ale do tý doby si všechny maličkosti užívej, protože třeba jednou příde den, kdy ti budou chybět právě ty každodení a samozřjmé věci...

3 Vivi Vivi | 22. října 2010 v 9:34 | Reagovat

A co se na to koukat takhle: Jsi kousek skládačky. Svět tě potřebuju aby si udržel nějaký řád.
A možná, jenom možná, jednou něco uděláš.
Ale do tý doby si všechny maličkosti užívej, protože třeba jednou příde den, kdy ti budou chybět právě ty každodení a samozřjmé věci... :-)

4 Jehla Jehla | 29. října 2010 v 11:39 | Reagovat

Skvělá úvaha ... přesně tyhle myšlenky prožívám často ... díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama