__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Dětství

19. června 2010 v 22:08 | Avis |  Žiju
...

A věřte nebo ne, strašně mě tenhle fakt uklidňuje. Být dospělým je takové svazující, takové pěkně svobodné, nebezpečné a... Prostě mi přijde lepší být dítětem. Zatím. Nemůžu spoustu věcí, ale také mnoho mnoho věcí nemusím.

A to je krásné.
A jednou to skončí.

Jenomže, co jsem, když jsem dítě? A jak poznám, že dítě nejsem? Přestanu být dítětěm, až sama uznám, že jím nejsem? A můžu přestat být dítětem i jinak? A jak, aby se mi to, náhodou, nestalo? A není tohle ptaní se prvním přízrakem, že přestávám být dítětem?

Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou.

Pravda. Děti říkají pravdu proto, že nejsou svázáni mindrákama, pravidlama a podobnými věcmi. Děti jsou kráné i pro svojí bezprostřednost. Pro svojí dětskost. A nejroztomilejší na tom je, že každý byl dítětem.

Každý byl bezprostřední, nevzdělaný, což neznamená neinteligentní a byl tak hrozně roztomilý. Každý. Jenomže se něco změní, něco, co z dítěte udělá někoho, kdo není roztomilý, není jako květina přírody, někoho, koho si jako dítě neumíme ani předatavit. Co to je?

Dospělost?

Jsem strašně ráda, že jsem ještě dítě, že nejsem dospělý. Že nemám maturitu, řidičák, manžela... Protože takhle můžu říci: Mám ještě celý život před sebou". Tedy, hodně velkou část svého života, snad.

Připadám si pozadu, jako bych byla pozadu za některými vrstevníky. Připadám si plachá vůči novým lidem. Říká se, že štíři potřebují mít cíl. Ano, v mém případě ano. A to cíl, který za něco stojí.

Přidala jsem další větu do své "filososie":
Stejně jednou umřem, ale do té doby musíme nějak žít.

( + Pokud chceš, aby někdo přestal zářit, začni zářit sám.)

Ehm, takovýchle vět bych mohla sestojit ještě spousty, že? Nebylo by škoda slov?


P.S.: "Kdo chce mít přátele, musí být sám přítelem."

Avis
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 19. června 2010 v 22:55 | Reagovat

Koukej, mně je čerstvých devatenáct, ale radši bych zůstala u sedmnácti. Ten čas tak letí...

2 PlinQa .... PlinQa .... | Web | 19. června 2010 v 23:11 | Reagovat

Pokud chceš, aby někdo přestal zářit, začni zářit sám. ← To je krásný..

3 Awia Awia | Web | 20. června 2010 v 8:59 | Reagovat

Jéé... to je krásný narazit na někoho tak ... (sakra, jak to říct? mladého? - to zní divně... malého? - jako by ti bylo pět) - to je jedno, víš, co myslím - , kdo chce zůstat dítětem. (*sama teď napsala větu ve stylu desetiletý fracek*). :-D No prostě ... já nechápu, proč chcou lidi dospět. Jasně, taky jsem to kdysi chtěla, ale teď je to tady (teda jako úředně, mentálně jsem k tomu pořád ještě nedospěla) a já nevidím žádný rozdíl. Teda krom toho, že mám víc zodpovědnosti a bla bla bla ... což je pro mně velké mínus. Já nechci být zodpovědná! Ne a ne a ne a ne! (*zase se chová, jak malý děcko*). Prostě ... užívej si to, dokud můžeš. Zpátky už to nevrátíš. ;-)

4 The The | Web | 20. června 2010 v 10:06 | Reagovat

Taky jsem ráda, že jsem dítě, ale má to i svoje nevýhody. Jako všechno. Ale tak who cares, zase tolik jich není ;-)
Jinak, narazit na někoho podobně starého jako já, který nevede BlOghIiIsHEk je pro mě potěšením. Stává se mi to čím dál častěji. Možná je to tím, že se snažím na vypatlané růžovoučké blogísky nechodit :-)

5 Žirafka Žirafka | Web | 20. června 2010 v 16:51 | Reagovat

Dobře, že angína odešla! Super! Přeju ti to. A s dětmi. Psala jsem o tom teĎ někdy článek (http://zirafika.blog.cz/1005/i-want-to-be-a-child) a přesně to, co píšeš ty cítím já. Mě je tedy už 14 a teĎ v srpnu mi bude 15. Občanka a ... nechci na to myslet. Dětsví odchází. Proč? Protože se asi moc ptám. To je jedno, moc se mi líbí ta věta, že: "Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou." Moc s ní souhlasím. Je to pravda, a taky si moc ráda dělám své věty. Např.: Neobdivuj lidi, buď obdiviván lidmi. A další. Jenže mě dělá problém, že neexistuje žádná, které by obsáhla všechny věty dobré, protože věty jsou jak na to dobré, tak na to špatné.

6 Great Mhery Great Mhery | Web | 20. června 2010 v 20:27 | Reagovat

Já nevím, zda být dítětem. Ani zda jím jsem. Je mi čtrnáct, ta dětská bezprostřednost a naivita ze mne ve velkém vyprchala. Na jednu stranu je na dětství krásné to, že můžeš upřímně říct, že ta paní je blbá a ošklivá, oni si to omluví tím svým "je malý, neví co říká". Na druhou stranu, jsou děti stále skryty před pravým světem záclonkou naivity a když se podívám zpětně na některá má vyjádření, téměř se válím smíchy, jak jsem byla naivní.
Jsem blázen. Takže pravdu říkám furt... Jen se jí učím říkat tak, aby nebyla natolik ostrá a já se vyhla potížím... Jsem přeci jen natolik líná, abych měla tu touhu vyhnout se potížím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama