__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

A co takhle (týden) bez masové komunikace?

9. května 2010 v 16:57 | Avis |  Žiju
Otázka (týdenního) bytí bez masové komunikace je bezesporu velmi zajímavá, přesto bych se nevrhla s touto představou rovnou do hlubin své fantazie a zeptala se nejdříve sama sebe: Proč jsem byla postavena právě před toto téma a proč přede mě bylo položeno zrovna tak, jak přede mě bylo položeno? Jsem přeci jenom nucena pro zdárné dokončení úvahy klást své existenci nějaké nepříjemné omezení (v tomto případě ji na celých sedm dní sebrat ovladač k televizi, přístup k internetu, tisku atd.) a tak bych měla - i přesto, že se vše odehrává jen v rovině čisté imaginace - alespoň tušit, proč to mám udělat, resp. k čemu by má úvaha měla vést. Již způsob, jakým jsem byla předhozena před věc, mi odpovídá: je třeba se přesvědčit, že mám k masové komunikaci zdravý vztah a popřípadě své přístupy přehodnotit.
A čeho že se to na týden chci vlastně stranit? Míním, že masmédia se dají definovat jako řeky, které mají k našim nohám naplavovat informace a data. Jejich činění má pak vícero cílů, které se musí navzájem balancovat, aby mohly být aspoň do jisté míry splněny všechny. Masová komunikace musí najít rovnovážnou polohu mezi kvalitou a kvantitou dat na straně jedné a mezi objemem posluchačů na straně druhé. Pokud mám tuto vlastnost zavést do metafory masmédia jako řeky, připodobním ji ke korytu, které je sice neskutečně široké, ale o to musí být mělčí. Nelze zkrátka šířit informaci, která kvůli své složitosti jen těžce oddechuje a čeká na někoho zasvěceného, kdo si s ní bude lámat hlavu pěknou řádku minut a kdo ji nakonec při troše štěstí dekóduje a přijme. Ideální masová informace vypadá jinak, je jako chmýří pampelišky, do kterého stačí trochu fouknout a už je pryč, už je všude.
Musí mi povaha informací nutně vadit? Proboha ne. Jen bych neměla zapomenout, že nejsem jenom ta, která si ráda foukne do pampelišky, ale že jsem také ta, co dokáže pracovat i s těžšími myšlenkovými konstrukty, které mi masmédia před nos nestrčí. Tedy jinými slovy: Neomezovat se úrovní přinášených informací a nesnižovat se na ni.
A vůbec všechny informace číst a přijímat s úctou k sobě samotnému. S úctou, kterou ke mně mnohá média nemají a na kterou je třeba si dát o to větší pozor. Narážím na to, že ač by médium mělo být pouze přenašečem, zprostředkovatelem, nositelem informace a méně by je už mělo hodnotit, mnohá média mi informace přesto "předžvýkávají". Automaticky mi vytváří postoj, který mám zaujmout. Jak si vůbec médium může dovolit předpokládat, že nemám dostatek rozumu, abych si informace zpracovala sama?
To je zlomový okamžik, odhaluji, že si médium vlastně ani nepřeje, abych uvažovala samostatně, neboť už se mnou má své plány a sdělovacím procesem se mě snaží vychovat. Nebo pokud chcete, tak oblafnout, omezit, zploštit v názorech.
Teď mám samozřejmě celou situaci takzvaně na háku - mám přeci ten týden bez masmédií. Hádám, že se zatím týden ani nepřehoupl do druhé poloviny a že se mi přesto zdá, že už od zahájení experimentu uběhla věčnost. Vyhnout se totiž veškeré masové komunikaci je totiž v dnešní době pekelně složité, osobně míním, že dokonce nemožné. Abych byla důsledná, nejspíš sedím celé dny doma a koukám jen do zdi. Což rozhodně není dlouhodobě únosné řešení.
Celoživotně je třeba situaci pojmout s rozumem, rozvahou.

Jednoduše - není v silách člověka, aby všude byl a všechno viděl na vlastní oči. Proto jsou tu média. Je třeba si ale vybírat. Uvědomit si, co pomocí médií chcete vidět a co už vás nezajímá (a je tudíž zbytečné to číst, přestože se to okatě nabízí). Být si vědom všech plusů i mínusů tohoto způsobu komunikace, nezapomenout na problém věrohodnosti informace, na její původnost, dávat si pozor na způsob, jakým je ke mně přinášena a kolik se na ní po cestě nalepilo dalších sdělení. Mít se na pozoru před levnými triky a před snahami naverbovat nás někam, kam se nám vlastně vůbec nechce. A nakonec umět se vůbec oprostit z té nutnosti stát nad kvantem zpráv a vybírat z nich kvalitní, nekvalitní, ty, co za něco stojí, a ty, co nikoli, zkrátka ponechat si schopnost někdy vystoupit z mas, které jsou informovány; zavřít oči a žít tady a teď. Totiž nezapomenout, že to bezprostřední "tady a teď", o kterém masmédia nepíší, má největší cenu a největší věrohodnost. A to právě díky tomu, že zde vůbec žádný zprostředkovatel není třeba. Dotýkáte se reality vlastníma rukama, což je hodnotnější než jen cítit ozvěny a dozvuky toho, jak se jí dotýkal někde daleko někdo jiný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 9. května 2010 v 18:39 | Reagovat

Třři tečky jso dokonalý :-) Žížaly? :D To nezávidím, já si pamatuju jak jsme pozorovali cibuli v primě :-D
Hodně štěstí :-)

2 Žirafka Žirafka | Web | 9. května 2010 v 20:08 | Reagovat

S těmi třemi tečkami je to dobré. Ale na mě to nefunguje. Stejně pak začnu jak blbec nezáživně :D. Ale nevadí. Snad žížalu chytneš. Ono...já na ní na zahradě narazím každou chvíli, jenže...když něco potřebuješ, nikde to nemají. zákon schválnosti. Nejlepší by to bylo při dešti. To je v půdě malo kyslíku a tak žížaly za ním lezou ven. Ael... určitě ani neprší :-D

3 Lenny Lenny | 10. května 2010 v 15:42 | Reagovat

Já jsem si zvykla psát dvě tečky a už se to asi neodnaučím :-D
S těmi odpovědmi, to mě celkem rozesmálo :-D Přeju hodně štěstí při chytání žížalek ;-)

[1]: Jo, tu cibuli si taky pamatuju, to bylo zajímavý :-D

4 Lenny Lenny | Web | 10. května 2010 v 15:43 | Reagovat

[3]: Hups.. zapomněla jsem na web :-D

5 Žirafka Žirafka | Web | 11. května 2010 v 18:11 | Reagovat

Nemáš zač :D. No to víš. Občas sem sem zašla, ale poslední články jsou skvělé, moc dobře se čtou, hlavně úvahy apod. Takže prostě :D :-D jsi mezi nimi ;-)

6 Alia Annei Eiko Christine Alia Annei Eiko Christine | Web | 11. května 2010 v 18:23 | Reagovat

Hele, lov na žížalky? Mě to připomělo pravěk, ale myšlenka s tichím našlapováním a černým kabátem, abych splinula s pozadím, je taky super :D
A, dobře jsem pochopila, tu žížalku si musíte sehnat vy sami? Tedy, takové hromadné tyranizování nevinných občanů půdy...

7 Winnie Winnie | Web | 11. května 2010 v 19:57 | Reagovat

Nás tahle sranda, jako pitvání žížal, čeká až někdy v červnu. Snad už budou :D

8 Lucka Lucka | Web | 16. května 2010 v 17:11 | Reagovat

Odkryj na zahradě nějaké déle ležící prkno nebo cihlu. Když tam nebudou mravenci, bude tam žížala.
A ten rybář má úplnou pravdu! Znám z vlastní zkušenosti. A musím dodat, že žížaly umí být pekelně rychlé. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama