__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

O smyslu života

14. dubna 2010 v 17:55 | Avis |  Žiju
Často přemýšlím, proč existujeme. Někdy pochybuji, že vůbec existuji - Zdá se to divné, ale co když jsem jen existující představa, sen, myšlenka, která ve skutečnosti neexistuje? Co když je to jen představa mé opravdové Já?

Předpokládám, že jsem.

Ale.. Proč? Proč zrovna já? To mám uvěřit tomu, že žiju jen spojením genetickým informací.. Že jsem tu jen tak? Že tím nikdo nic nesleduje? Jak si mám myslet, že to má nějaký smysl? Má to být šance? Šance něco důležitého udělat, něco tu po sobě zanechat. Něco zanechat - Komu, když po své smrti přestanu existovat. Budu zapomenuta. Smutné. Pravda umí bolet.

Jestli tohle někdo hlídá, někdo sleduje.. Někdo uprostřed Země, nebo uprostřed VESMÍRU. Nebo uprostřed mě. Pak sleduje tím něco, nebo se jen nudí. Není můj osud předem zpečetěn? Narodit se, "žít" a umřít. Zanechat něco, zanechat komu? Lidstvu, které také možná nemá žádný úkol? Které žije nekontrolovatelně?

Věřím, že ŽIVOT nějaký hlubší smysl má. "Je hloupé ptát se, jaký smysl má život. Má takový smysl, jaký mu dáme. - Seneca, chytrý z chytrých. Smysl je nejspíš uvnitř nás. A smyslem života.. Je možná najít ten Smysl.

Je tu někdo, kdo rozsvítil hvězdy, vdechl dar existence planetám, usadil se a otevřel vesmír? Ten někdo, kdo přišel z tajemna.
Nebo se to prostě stalo? Stalo se TO a my máme příležitost. Příležitost poznat krásu života, smysl slova život, jeho stránky, které jsou po všech stranách krásné, jen záleží na pohledu, odstupu a proudu myšlenek.

Máme příležitost najít v sobě a jiných smysl, jít za ním, za cílem a nelitovat života. A doufat, že Smrtí to nekončí. Jednou skončí všechno, ale jak praví citát: Umřít teď? Hrůza, umřít jindy? Nic zvláštního. Bojíme se konce. Protože nechceme přestat existovat. Ale smiřme se, ono se to stane. Nebudu tu ani já, ani ty. Ani tvoje děti tu nebudou. A jednou tu nebude ani vesmír. Je to kruté, ale podle mých současných informací je to nanejvýš pravděpodobné. Ale co my víme? Víme, že nic nevíme..


Je to těžké.
Žít.
Žít správně.
Žít tak, jak si myslíme my sami, že je to nejlepší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 14. dubna 2010 v 18:45 | Reagovat

Nikdo nežije správně, dobře, ani tak nic..Každej má chyby ale takový sme.:-)
Já si vždycky stoupnu před zdracdlo a přemýšlím kdo jsem...já..co to je já? a prostě se nedokážu pochopit :-( :-D

2 Berry Berry | Web | 14. dubna 2010 v 21:05 | Reagovat

Zajímavá úvaha. Smysl života nepřestaneme hledat asi nikdy. Někdy najdeš něco, ale pak lusk, a je to pryč. Fííí, zafouká větříček života a je to pryč. A jak říká Kája, nikdo nežije správně. Kdybychom byli dokonalí, zní to hloupě, ale byla by tu nuda;-). Je to fajn, že přemýšlíš nad takovýma věcma. Jen poznámka pod čarou - nic se nemá přehánět ;-).
Re: Další díl bude doufám brzy, jen co si najdu čas, ale aktuálně nestíhám :-(. To mě mrzí, že se ti budou rodie rozvádět. Nemůžu říct, že vím, jak se cítíš, ale vidím to na některých svých spolužácích... Někdy je fajn změnit působiště, v tém případě blog. Když se ti naruší hladina soukromí, kterou tím chceš získat... Držím palečky, ať se to tady jen tak nepokazí! No a k tomu řezání. Nerada říkám emo, protože to je házení do jednoho pytle... Ale souhlasím s tebou - život je víc než křehký...

3 zastavit zastavit | Web | 14. dubna 2010 v 21:31 | Reagovat

Když jsem nad tím nedávno přemýšlel. (Minulou sobotu) Zjistil jsem že znám dva smysly života. (ZAtím a snad příjdu na další).
A)Odžít si svůj život, vydržet všechny nástrahy, a být alespoň trošku spokojenej, a snažit se pomáhat ke spokojenosti lidem ostatním.

B) Splodit potomky aby měli stejnou možnost PřEžíT TO TADY

PRotože nic jiného snad důležité není. Pro nic jiného snad nežiju. Nic jiného mě nenapadlo :)

4 Berry Berry | Web | 14. dubna 2010 v 21:58 | Reagovat

Re: Souhlasím s tvým: "Žít znamená bojovat". Ona je to víc než pravda. Bojovat už jen proti obyčejné lži... To je dobře, že nepřeháníš, ono je dobré najít rovnováhu ;-). I časem!Tak jo, aspoň mě to bude nutit psát, snad se chvilka najde, ale nejdřív musím poodepisovat na nejaké mejly, napsat nějaké úkoly na rádcák a časem všechno bude;-). Achjo, budu na tebe myslet, ať to zvládáš... Nemáš lehké období...A s poslední větou souhlasím - život je smutný a nevděčný, ale doplním. Když najdeš lidi, kteří to zpříjemní, je to malý ráj;-). Tož nic, drž se, já utíkám do jiných míst ;-).

5 pavel pavel | Web | 15. dubna 2010 v 23:03 | Reagovat

kolikrát jsem si říkal, proč neexistuje třetí cesta :-D máme jen ono Hamletovo být nebo nebýt :-D
myslím že jsme tu jen pro slávu Boží, abychom se rozmnožovali, podobně jako je to v přírodě... je to trochu málo, ale aspoň ten krátký čas, který tu máme, ve štěstí a naplnění využijme :-)

6 pavel pavel | Web | 15. dubna 2010 v 23:07 | Reagovat

na těch 12 let máš víc rozumu než kdejací dospělí, líbí se mi tvůj blog... a s těmi rodiči je mi to líto, i když tě neznám

7 Jojo Jojo | Web | 16. dubna 2010 v 17:49 | Reagovat

Tenhle článek je tedy opravdu zajímavý. Zvláštní úvahy. Mocx pěkný. :-) Taky o tom čatso přemýšlím.

8 Vendy Vendy | Web | 16. dubna 2010 v 20:39 | Reagovat

Tyhle myšlenky má asi každý, nebo většinq z nás... taky jsem nad tím často přemýšlela, až jsem se dobrala k poznání, že jsou věci, na které nikdy nedostanu odpověď a tyto úvahy jsem upustila z hlavy... nebo je spíš uložila na dno šuplíku. Je možné, že existuje reinkarnace a že žijeme další životy proto, abychom napravili to co jsme způsobili. Je možné že nám vdechl život Bůh, nebo nějaká božská jiskra. Je možné že jsme vznikli nějakou hloupou náhodou, stejně jako hloupou náhodou vznikají nové životy. Ale být na světě díky hloupé náhodě je trochu depresivní pomyšlení, řekla bych. Nebo žijeme proto, abychom předávali další životy a pokračovali v našich dětech? To jsou vážně nezodpověditelné otázky... Zatím se mi strašně moc líbí, jak moc se vědci snaží dokázat, že jsme vznikli náhodou a jsme potomci nějakých opic, než by připustili zásah vyšší moci a nějaký řád... Tolik námahy kvůli takovému vysvětlení.
Některé myšlenky beru tak, že jsou věci mezi nebem a zemí...

9 urtica urtica | Web | 25. května 2010 v 13:24 | Reagovat

Nakonec záleží na tom čemu uvěříš. Žít správně určitě neznamená nedělat chyby...to bez nich by totiž život ztatil smysl. Žít správně znamená žít jak nejlíp dokážeš...

10 Ness Ness | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 16:33 | Reagovat

Pro mě je depresivní představa, že jsem se narodila jenom díky rozmnožování mých rodičů.
Ale nemyslím si že žít znamená žít nejlépe jak dokážeš. To mi nesedí. Každý děláme špatně věci ale i špatná věc může vést k dobré věci. Takže smyslem života (podle mě) není dobro, ale spíš nějaké poznání, objevení něčeho v nás, nebo v okolním světě, nebo třeba udělat něco nečekaného.
I když se taky čas od času sama sobě říkám, jestli má cenu pro ten smysl života (at je jakýkoliv) snášet tu dennodenní náhražku života a bytí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama