__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Chvíle před smrtí

17. dubna 2010 v 18:11 | Avis |  Žiju
...
Život je zvláštní. Každý život má svůj vlastní vesmír, kde se tvoří galaxie, sráží planety, mlhoviny, kde se tvoří myšlenky..
A každý vesmír někdy musí skončit. Je to smutné. Organismus se vším všudy a po odchodu temné postavy, s kosou snad, zůstane jen studené tělo.
Už si neuvaříte čaj, nevyvenčíte psa, nebudete litovat, že jste nedostali prémie. Nebudete. Budou tu ostatní, kteří uvnitř svého světa, uvnitř svého vesmíru budou mít meteorit, planetku nebo celou galaxii, kde budete Vy. Ale Vy už nebudete.

Smrt. "Dobře", umřu, ale jak? Co mám jako dělat chvilku před smrtí?
Ptala jsem se taťky, co by dělal a říkal před svou smrtí. Odpověděl, že nic, protože to, co měl říci a udělat, už stejně udělal. To by znamenalo, že v životě neřídíme my nic, že život řídí všechno. Potom ale.. Není zbytečné žít? Život rozdává karty, ale my hrajeme. - Říká jeden moc známý citát. A když už víme, že náš vesmír skončí, proč neříct něco, co by utkvělo ve vesmírech ostatních a na co by si mohli vzpomenout, až jim bude nejhůř, nebo až se i jejich vesmír bude zavírat? Jasně, posledními slovami již nic nevytrhneme, ale proč nepodtrhnout něco, co jsme již udělali?Nebo co udělali jiní. xD

"Poslední slova jsou pro hlupáky, kteří toho ještě dost neřekli." - Řekl Karel Marx před svou smrtí. Ale poslední slova nejsou pro umírajícího - ten už žádná slova v příštích letech potřebovat nebude - ale pro ty, kdo přežijí. Kdo budou vzpomínat..

"Proč pláčete? Mysleli jste, že jsem nesmrtelný?" - Ludvík XIV, francouzský král, když umíral.
Hm, je zajímavé, v kolika letech se setkáváme se smrtí a v kolika letech nám "dojde", co je smrt. Třeba nikdo zatím nedokázal docenit všechno, co přichází nebo odchází se smrtí. Ale stejně žijeme, jako bychom si mysleli, že jsme nesmrtelní. Nevnímáme podněty okolo sebe, jenom se honíme za věcmi, které pro nás nemají takovou cenu, aby to stálo za to, honit se a honit.
Co si o životě myslíme?

Ideální konec? Já.. Mně by se líbilo.. Prosvětlený pokoj s velikou knihovnou, na stole mnou vydané spisy, pokoj by byl prázdný, nebo jen nejbližší lidé.. Západ slunce.. A hlavně - Poslední slovo nesmí být sbohem.. Raději naschledanou.. :) A potom bych navždy zavřela oči a zbylo by jenom tělo a jenom ty spisy. To už jsem možná trochu přehnala.

Krutý úděl.
Krásný úděl. Narodit se, žít umřít. Krásná možnost. Krásná šance. Šance.. Čeho šance? Přežít? Ano, nejdříve si neuvědomujeme, že skončíme.. Nežijeme, abychom nezemřeli, ale abychom žili. Krásná věta, krásná hra se slovy, nemyslíte? Chci napsat víc takových vět, abych mohla umřít.. S klidem v duši... Abych věděla, že to nebyl promarněný život, promarněná šance. A bylo, proč na mě vzpomínat.

Řekli před smrtí:
Dokonáno jest. - Ježíš Kristus r. 33
Je konec frašky.. (Po chvíli sotva slyšitelně) Jdu hledat to velké "Snad". - Rabelais r. 1553
Zajisté.. Opět se to zlepšuje.. Já umírám na sta dobrých příznaků! - Alexander Pope r. 1744
Nechte trávu... - George Sandová r. 1876 = nechtěla kamenný náhrobek
Krmte je.. Až tu nebudu... - G. Garibaldi, r. 1882 = S pohledem z okna, ke kterému se slétali ptáci.
Je to tam velmi krásné.. - T. A. Edison., r. 1931 = Když se probral před smrtí z mrákot.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Great Mhery Great Mhery | Web | 17. dubna 2010 v 18:59 | Reagovat

Nevím, smrt je zvláštní. Nevíme, co je s duší dál, tělo však tlí. Však si to po těch letech zaslouží. Nemám ráda, když někdo říká, že chce zemřít, aby zjistil co je "po". To je plýtvání životem, protože když ho mám, tak ho nějak využiju. Doufejme...

2 Kája Kája | Web | 17. dubna 2010 v 20:13 | Reagovat

Stejně tak jako přemýšlím o životě, přemýšlím o smrti, prostě jednou jsem se hjorzně něčemu smála a pak jsem si uvědomila že nechci aby to skončilo, ten pocit štěstí, smích a pak jsem si uvědomila že jednou skončí všechno....:-( Ale od toho je tu život abysme si ho užili...A kdo ví co bude poTOM? :-)

3 Jojo Jojo | Web | 17. dubna 2010 v 22:15 | Reagovat

Moc pěkná a zajímavá úvaha. No já se na smrt docela těším. Sice nevím, co mě čeká, ale mylsím si,  že horší už to nebude. :D Ale nevím, dokd žijeme, musíme si života užívat, vždyť jednou to skončí. Myslím si, že o smrti budou lidé přemýšlet a diskutovat pořád, ale taky si mylsím, že je to nejzjistiletné. Jenže i já o ní přemýšlím, i dkyž vím, že se to dozvím až když chcípnu. :-D

4 Tatra.nka Tatra.nka | Web | 18. dubna 2010 v 10:04 | Reagovat

Taky občas přemýšlím, jenže pak mě zase napadne, k čemu teda žiju, když už přemýšlím o smrti.... :D

5 Žirafka Žirafka | Web | 18. dubna 2010 v 10:18 | Reagovat

Děkuji moc

6 Kája Kája | Web | 18. dubna 2010 v 17:09 | Reagovat

Už tam máš článek, a já čekám taky :)

7 pavel pavel | Web | 18. dubna 2010 v 21:36 | Reagovat

a víš že o smrti uvažuji podobně jako ty, ale to asi každý... je ti opravdu 12? nechci tomu věřit... :-)

8 Avis Avis | Web | 18. dubna 2010 v 22:56 | Reagovat

[1]: Celý život je otázka.. Hm, jak říkala Berry, nic se nemá přehánět a já už možná trochu přetahuju.. Ale baví mě to...
[2]: Jo, máš pravdu, byla by to nuda. Je hezké, že jsme rozdílní a že můžeme dělat věci, které mi sami chceme.. /Ale třeba si to taky jen myslíme..
[3]: Těšit se na smrt? Já se smrti bojím, nikdo nikdy nenapsala a nenapíše, co je potom a já to nechci zjistit tím, že to prožiju "hned". Chci nejdříve poznat krásy TOHOHLE světa a potom se pokusit hledat další.. Díky :)
[4]: Pravda, ale já si nemůžu pomoci.. trochu mě to přitahuje, dalo by se říci, viz má reakce u k. č. 3.
[5]: Není zač :)
[6]: Úředně.. :D /Hm, divný obrat/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama