__Jsem-li objevena přes 3. deklinaci, ráda bych byla zpravena o tom, že jsem byla objevena... ;)

Ples.. - Svobodně jste se rozhodli, že ztratíte svobodu...

12. února 2010 v 17:16 | Avis |  Žiju
Asi nejsem normální. Chvíli mi trvalo, než jsem vymyslela, jak začít tento článek, pořád jsem si musela vybavovat ples... Byla to nádhera..

Před odjezdem autem na místo konání jsem byla strašně nervózní a měla špatnou náladu. Chtěla jsem ještě napsat sem, ale nebyl čas.. (Ostatně kdy je, měla bych si trochu uklidit pokoj....)

Oblékla jsem, s pomocí mamky, své modré, dlouhé šaty, kriticky, ale úplně vážně jsem poznamenala, že budu stejně nejhnusnější... Cesta proběhla v pořádku, naše auto nezapadlo a já tak přijela těsně v domluvený čas, totiž v 5:45..


Že je to brzo? Měli jsme ještě cvičit předtančení, které bylo (Ehm, Ehm) dost (Ehm, EHm,Ehm) (Ehm, Ehm..) (Hm) nesladěné.. Skoro celou dobu ale trénoval "někdo jiný", takže jsme si to vyzkoušeli jenom jednou..

A ještě ke všemu mi začala téct krev.. Ne, nebylo to tak strašné, jak to vypadá, ale šaty jsem si umazat stačila.. Jako debilové jsme hledali náplast, nakonec jí sehnali a já si šla ""umýt"" šaty.. No, dost síla.

Ale všichni mi říkali (No, jenom holky :D) jak mi to sekne a já se mohla utlouct smíchy, když jsem viděla nenáviděnou spolužačku v děsných, růžových šatech a na botách, které, jak nám sama řekla, má půjčené od babičky.. A ještě více jsem se mohla utlouct, když jsem viděla kluky.. :D

Bylo mi dobře, trochu mě ale schladil pohles rodičů nenáviděné spolužačky, kteří se na mě ksichtili a tvářili, jako bych sežrala jejich dceru, je, nebo jejich peníze.. Jako na stvoření.. Nevidím důvod proč, protože jsem žádný svůj názor o šatech neřekla nahlas v její blízkosti, či v blízkosti jejích rodičů.. Měla jsem sto chutí se jich zeptat Co je? nebo Nějakej problém? ale nechtěla jsem si kazit náladu.. A taky jsem se nechtěla hádat..

Bylo to super, byla to sranda a navíc jsem si se spolužáky poprvé připila a o rovnou vínem.. Nevím, jestli to byl omyl a maturanti dostali dětské šampaňské, ale mně to nevadilo a bylo vidět, že většině ostatních také ne.

Sranda byla chodit v šatech kolem sálu a vzpomínat, skoro jako na historickou událost, jak jsme před pár hodinami dělali kotrmelce a houpali se na kruzích v hodinách tělocviku..

Skoro tak (EHM) (HM) krásné, jako vzpomínat teď na celý ples..

Mě stužkoval (Ksakru, jak se jenom jemnoval??) Marek??. Prý: Kam to chceš? Nevím. (Připíná mi stužku na šaty) (Třese mi s rukou) Tak ti přeju hodně štěstí a hodně dřiny za těch osm let.. Ne, fakt nekecám..

A pak, když jsme se zklidili z parketu, řekli Kliďte se a my se klidili, klidili do skupinek... A byla to krása. Nyní jsme opravdovými studenty, kteří musí dodržovat školní řád a zapomenout na vraždu kantorů.. Co asi já řeknu klukovi, kterého budu stužkovat

Musíme to vydržet.. Jednou na tohle budeme vzpomínat. Vzpomínat doopravdy..

Ahoj,
Bláznivá Avis..
Aneb Tři Slova Za Sebou S Velkým Písmenem Na Začátku...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aneia Aneia | Web | 13. února 2010 v 15:53 | Reagovat

Ples, brekeke... Já na plese ještě nebyla, ale hrozí mi to příští rok a další rok sto pro, kdy tam prý jdu povině. Auč. Už vidím jak se zabiju na podpatkách a nebo jak nějakému klukovi dupnu na nohu.  Chudák já. :D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama